Výročí: 100 let moderního tance
Moderní tendence v tanečním umění se začaly formovat na konci 19. století v Evropě i USA. Prvním impulzem byla "revolta proti klasice", proti baletní estetice, striktním technickým pravidlům, dekorativnímu formalismu, uniformitě a absenci přirozeného pohybu. Toto vše bylo náhle vnímáno jako omezující a zastaralé. Balet byl ale již tři sta let jedinou taneční technikou profesionálních umělců. Proto začali tito anarchisté a postupně reformátoři a pionýři nových tanečních experimentů hledat větší svobodu pohybu, nové výrazové prostředky, témata a scénické možnosti a začali objevovat zatím ukrytou energii a vyjadřovací schopnosti lidského těla.
Základní myšlenkou moderního tance se stalo osvobození těla i jeho projevu od zavedených klišé a nekonečného "krásna". Snaha o reformu tance úzce souvisela se společenskými změnami dané doby – industrializací, emancipací žen, novým filosofickým myšlením, novou prezentací tělesné kultury – dokonce masové tělovýchovy, rozvojem psychologie a vůbec modernistickými tendencemi, které ovlivnily způsob myšlení tvůrců. Tanec se tak postupně proměňoval v umělecký prostředek, který je schopný vyjadřovat nové prožitky, postoje a vztahy.
Zatímco v Evropě byl vývoj tanečního umění neustále omezován politickými poměry (1. sv. válka a nástup nacizmu), v USA se moderní tanec rodil relativně plynule. Prvním milníkem bylo v roce 1915 založení školy Denishawn School (Ruth St. Denis a Ted Shawn), která zásadně ovlivnila celou generaci amerických tanečníků. Z tohoto vysoce inspirativního prostředí vystupují budoucí pionýři moderního tance – v roce 1923 je to osobnost, která zásadně proměnila chápání moderního tance jako uměleckého projevu – Martha Graham (1894 – 1991). Své dosavadní zkušenosti samostatně rozpracuje do vlastní taneční techniky. Uvolňuje, ovládá a vizualizuje energii ukrytou uvnitř těla pomocí dýchání – dává tanečníkovu tělu obrovskou škálu nových výrazových prostředků a možnost ztvárnit aktuální témata.
Jsme v The 48th Street Theatre (samozřejmě v NY – uprostřed Manhattanu) - je 26. dubna 1926 - tedy přesně před sto lety. Na jevišti je Martha Graham se svými třemi nejlepšími studentkami a na programu je osmnáct etud vytvořených na pestrou směs většinou impresionistické hudby. Ten večer viděli diváci první skutečné představení moderního tance. Proto dnes slaví celý taneční, resp. kulturní svět.
Následují další pionýři: v roce 1928 zakládají nedaleko studia Marthy Graham svou školu Doris Humphrey a Charles Weidman. Zde vzniká další moderní technika, pojmenovaná později po jejich fenomenálním žákovi a spolutvůrci "limonovská" - José Limón (1908 – 1972).
Do Evropy se grahamovská pohybová filosofie dostává až po 40 letech – v roce 1966 zakládá britský mecenáš Robin Howard první školu inspirovanou Marthou Graham "London School of Contemporary Dance" – je řízena jejími "vyslanci" Roberten Cohanem a Jane Dudley a je otevřena všem evropským modernistickým nadšencům ….. naštěstí včetně Čechů!
Do Československa přichází "grahamka" přímo z Londýna, když LSCD absolvují v letech 1968 – 1972 dva čeští umělci: Ivanka Kubicová a Jan Hartmann. Tehdy železná opona selhala. Na limónovský taneční svět čekáme až do roku 1981, kdy nám ho z LA přináší Čechoameričanka Helena Ackermanová.
GALA MTT organizují jejich přímí žáci a jejich žáci a následovníci.
V Praze dne 26. 4. 2026 Antonín Schneider