Prohlášení Domu tanečního umění - krize tanečního divadla

Vážení představitelé kulturní politiky státu a veřejné správy,

obracíme se na vás v situaci, kterou již nelze odkládat ani řešit dílčími kompromisy. Považujeme za svou profesní povinnost s plnou vážností a hlubokým respektem k vaší odpovědnosti upozornit na alarmující realitu, která v současných strategických dokumentech i veřejných diskusích zůstává zcela opomíjena: totiž dramaticky ohrožené postavení profesionálního tanečního divadla, jednoho ze tří historických pilířů evropského scénického umění. Máme na mysli cca 70% území ČR, která jsou mimo dosah osmi vícesouborových divadel v osmi krajích (ze čtrnácti).

Zatímco činohra i další obory disponují stabilní sítí státní (ND) a veřejně zřizovaných příspěvkových organizací, taneční divadlo nemá v České republice ani jedinou samostatnou instituci tohoto typu. Celý obor je tak plně odkázán na kriticky podfinancované grantové systémy (viz příloha), které svou současnou strukturou a možnostmi nemohou garantovat elementární stabilitu ani rozvoj. V regionech se profesionální taneční umění již ocitá za hranicí udržitelnosti.

V plném souladu s deklarovanými cíli kulturní politiky jako jsou demetropolizace, decentralizace, dostupnost, přístupnost, diverzita …… a prospěšnost uměleckého poslání kulturní služby si vás dovolujeme s nejvyšší naléhavostí vyzvat k přijetí zásadních koncepčních rozhodnutí:

1. Kompenzace za absenci zřizovaných institucí. Vzhledem k neexistenci příspěvkových organizací tanečního divadla je nezbytné systémově a přednostně posílit grantovou podporu pro kontinuálně pracující nezávislá tělesa tohoto oboru.
2. Oddělení tanečního divadla od nového cirkusu a dalších nonverbálních disciplín; jejich slučování (navíc bez potřebného navýšení dotace) do jediné kategorie neodpovídá specifickým provozním, produkčním ani tvůrčím nárokům jednotlivých oborů.
3. Uznání statusu "profilových" souborů tanečního divadla (viz uznání "profilových" festivalů). Navrhujeme umožnit vznik kategorie stabilních souborů s celoroční dramaturgií, kontinuálním provozem a stálým uměleckým, technickým i produkčním personálem v důstojných zaměstnaneckých podmínkách. Je třeba zavést přísné umělecké, výkonnostní a současně ekonomické limity – např. minimální rozpočet i velmi komorního tělesa nemůže být pod 10 mil. Kč. Víceleté financování by mělo být v souladu s evropskými standardy přirozeným nástrojem podpory špičkové kvality bez ohledu na právní formu subjektu.
4. Transparentnost, profesionalita a odpovědnost v hodnocení. Apelujeme na důsledné jmenování takových hodnotitelů, kteří budou disponovat hlubokou a aktuální znalostí reálné divadelní praxe. Hodnocení musí vycházet z jasných a přezkoumatelných kritérií, převážně oproštěných od subjektivních vlivů a předpojatosti. Odborné stanovisko by mělo být vždy veřejně obhajitelné a hodnotitelé by měli nést plnou garanci své odbornosti.
5. Důsledná evaluace skutečného přínosu a výkonů. Veřejná kulturní služba vyžaduje vedle formálního účetního vyúčtování také systematickou kontrolu plnění reálných uměleckých a společenských závazků deklarovaných v projektech. Důsledné hodnocení dopadů a efektivity vynaložených prostředků je klíčovým předpokladem smysluplné dotační politiky.
6. Optimalizace časového harmonogramu dotačních řízení. Pro zajištění excelentní kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti je naprosto nezbytné znát dotační rozhodnutí s minimálně ročním předstihem. Příprava náročných inscenací a plánování prestižní zahraniční spolupráce vylučují práci v režimu krátkodobé nejistoty a improvizace.

Zároveň s veškerou vážností upozorňujeme na riziko formálního chápání "inovativnosti za každou cenu" – často evokované v nekorektních hodnoceních. Skutečná progresivita nemůže rezignovat na poctivé řemeslo, inscenační a interpretační úroveň a odpovědnost vůči divákovi. Jak výstižně formuloval filozof Konrad Paul Liessmann: "O inovativnosti plamenně hovoří především ti, kteří chtějí zatajit, že je ve skutečnosti nic nového nenapadá."

Návrhy na koncepční řešení předkládáme již mnoho let. Nyní se však nacházíme v bodě zlomu, kdy další odkládání těchto kroků může znamenat nevratnou ztrátu celého oboru s bohatou tradicí i nezaměnitelnou společenskou rolí. Dům tanečního umění jsme v roce 2021 v podstatě založili jako krizové centrum záchrany tanečního divadla a jeho infrastrukturu včetně personálního a materiálního vybavení jsme podřídili hlavním úkolům kulturní politiky – eklektický přístup k dramaturgii i vybavení tanečníka, kompletní mobilita souborů, inscenací i scénických technologií, které zajišťují plnou dostupnost a přístupnost tanečního divadla, a tedy požadovanou diverzitu kultury v pražských periferiích i regionálních centrech v ČR.

Věříme, že tuto naléhavou výzvu přijmete jako konstruktivní a zodpovědný podnět k okamžitému jednání a jsme plně připraveni poskytnout veškerou naši odbornou i praktickou součinnost.

S nadějí na zahájení skutečného dialogu,

V Praze dne 2.10. 2026

Zástupci rezidentů Domu tanečního umění Praha – viz soupiska níže

Přílohy

P.S. Citace ze Státní kulturní politiky 2021 – 27:

"Neméně důležité je hledání nových modelů efektivního přerozdělování prostředků. Obecným cílem je podpořit kvalitní projekty vyššími částkami a odlišit je od projektů průměrných a podprůměrných. Je proto nutné systematizovat sběr dat a na jejich základě evaluovat dotační systémy s ohledem na podpořené oblasti. Současně je nutné vytvořit nástroj dlouhodobé podpory, který umožní kulturním subjektům dlouhodobější plánování a poskytne jim větší stabilitu. Bez přidělení dotačních prostředků je nemyslitelné zvyšování dostupnosti a přístupnosti kultury."

Soupiska zástupců rezidentů Domu tanečního umění Praha – signatářů tohoto prohlášení:

Ing. Jakub Švanda ředitel Domu tanečního umění Praha

Prof. Mgr. Václav Janeček, Ph.D. ředitel Tanečního centra Praha – konzervatoře

Mgr. Linda Svidró umělecká ředitelka Pražského komorního baletu

Viktor Svidró DiS. umělecký ředitel Baletu Praha Junior

Mgr. Pavla Königsmarková umělecká ředitelka Baletu Praha Junior 2

Ing. Jan Svoboda vedoucí produkce Mezinárodního centra tance

PhDr. Vlasta Schneiderová zakladatelka Nadace Tanec a Divadlo

Mgr. Ladislava Jandová ředitelka Institutu a Nadačního fondu Pavla Šmoka 

Příloha Statistika - ekonomika souborů nad 10 mil.