La Strada, 26. 05. 2024 Divadlo na Vinohradech

26.05.2024

Ve spolupráci s Pražským komorním baletem vystoupí v nové premiéře Jiřího Bubeníčka La Strada taktéž soubor Balet Praha Junior.

Hudba: Nino Rota
Libreto, koncept a dramaturgie: Jiří Bubeníček a Nadina Cojocaru
Choreografie: Jiří Bubeníček
Scénografie: Nadina Cojocaru
Design kostýmů: Nadina Cojocaru
Světelný design: Jiří Bubeníček
Světová premiéra: 10. března 2024, Divadlo na Vinohradech

Strhující příběh o lásce a krutosti z cirkusového prostředí podle stejnojmenného filmu Federica Felliniho

"Každá magie má své temné místo a každé temné místo vytváří cosi magického."

"Cirkus je fantastická a okouzlující říše divů, která přitahuje celé generace publika. Narodil jsem se v cirkusové rodině a právě toto nádherné prostředí plné fantazie se tak stalo bezprostřední součástí mého dětství a mé duše. Prostřednictvím cirkusu vstupujeme do světa magie, jenž překypuje vzrušením a dobrodružstvím. Skrze smích a nečekaná překvapení přináší lidem okamžiky naděje a štěstí. Pod třpytivou fasádou se ale mnohdy skrývá i ponurá stránka cirkusu, která odráží drsnou realitu naší společnosti."

La Strada vypráví příběh nevinně naivní, laskavé a dobrosrdečné Gelsominy, kterou její rodina prodá hrubému kočovnému cirkusákovi Zampanovi. Vyprávění sleduje jejich bouřlivý vztah během putování po Itálii. Klikatá stezka příběhu, která se vine krajinou, nám přibližuje jejich propletený vztah plný zkoušek a dramatických momentů a odhaluje dojemnou cestu Gelsominy, duše plné laskavosti a lásky, k hrubému Zampanovi. V hledáčku má přitom především Zampanovy probouzející se city a proměnu, jíž pod vlivem Gelsominy prochází.

Lidský osud je splétán ze složitého přediva naší trojjediné bytosti, tvořené tělem, myslí a duší. Naše bytí je výsledkem vzájemné souhry těchto tří částí: tělo představuje fyzično, tedy náš vnější vzhled a schopnosti, mysl řídí náš intelekt a emoční inteligenci a duše, sídlící v srdci, ovládá naše emoce. Právě křehké vyvažování těchto tří aspektů nás provádí labyrintem vlastního osudu.

V přeneseném slova smyslu lze tyto prvky připodobnit k hlavním hrdinům našeho příběhu. Zampano zosobňuje tělo, představující naši fyzickou schránku, Matto – blázen ztělesňuje intelekt a Gelsomina duši. Když se tyto tři postavy přes své vášnivé rozpory sblíží, rozvine se před námi celá paleta tohoto tragického příběhu.

Další rovina příběhu La Strada, tragický konec Gelsominy, slouží jako dojemný katalyzátor, jenž odkrývá hloubku Zampanových citů. Tato krutá ztráta jej přivede na cestu sebepoznání, kde se musí vyrovnat s vlastní zranitelností a mocnou silou lásky. Jak se vyprávění prohlubuje, vyvine se v ponurou úvahu o lítosti, dojemné přiznání nenahraditelné ztráty. Gelsominina smrt se stává neúprosným výsledkem Zampanova rozhodnutí ji opustit. Tíha a neochvějná připomínka hluboké ceny jeho vlastních nedostatků. Vyprávění se tak mění v emoční sondu do Zampanovy duše a osobnosti nesmazatelně zasažených vlivem, který na něm Gelsomina zanechala.

La Strada je dojemný, tragický příběh o lásce, krutosti a osobní proměně.